V sou膷asn茅 dob臎 m谩me na fakult臎 sedm projekt暖 podpo艡en媒ch Technologickou agenturou 膶esk茅 republiky. Jedn铆m z nich je projekt katedry geografie, kter媒 vede dr. Emil Dr谩pela a spolupracuje doc. Kamil Z谩gor拧ek. Oba n谩m projekt Geodiverzita v r谩mci m臎sta: percepce, funkce, potenci谩l p艡ibl铆啪ili v rozhovoru.
V谩拧 projekt je zam臎艡en hlavn臎 na urb谩nn铆 geodiverzitu, co si pod t铆mto pojmem m暖啪eme p艡edstavit?
ED: Pojem geodiverzita ozna膷uje rozmanitost ne啪iv茅 p艡铆rody. Podobn臎 jako pojem biodiverzita se zab媒v谩 拧iroce pojat媒m biologick媒m bohatstv铆m, geodiverzita nezahrnuje pouze kameny, ale tak茅 t艡eba reli茅f, vodu, mikroklima apod.
Urb谩nn铆 pak souvis铆 s t铆m, 啪e ne啪iv茅 p艡铆rody si obvykle v拧铆m谩me hlavn臎 mimo m臎sto, v hor谩ch, pou拧t铆ch, opu拧t臎n媒ch oblastech apod., ale ona n谩s obklopuje 煤pln臎 v拧ude, i ve m臎st臎. V r谩mci projektu se v臎nujeme tomu, jak 膷lov臎k ne啪ivou p艡铆rodu ve m臎st臎 vn铆m谩, co pro n臎j znamen谩, a chceme ji b臎啪n茅mu 膷lov臎ku zp艡铆stupnit tak, aby to bylo zaj铆mav茅 z hlediska vzd臎l谩v谩n铆 nebo tak茅 turistick茅ho ruchu. Geodiverzitu Liberce dob艡e ilustruje zn谩m茅 r膷en铆, 啪e v Liberci bu膹 pr拧铆 nebo sn臎啪铆 anebo jde拧 do kopce. Kopce 鈥� to je libereck媒 reli茅f, 膷ast茅 sr谩啪ky jsou zde tak茅 kv暖li tomuto reli茅fu.
Jak茅 geologick茅 bohatstv铆 najdeme v聽Liberci?
KZ: Liberec m谩 velice unik谩tn铆 polohu mezi n臎kolika geologick媒mi jednotkami. Nejstar拧铆 jsou Jizersk茅 hory, pak je zde Je拧t臎dsk媒 h艡bet, kter媒 m谩 煤pln臎 jin媒 geologick媒 v媒voj, a pak tzv. sediment谩rn铆 sekvence, to jsou k艡铆dov茅 p铆skovce, kter茅 zn谩me a kter茅 jsou zde v拧ude p艡铆tomny. My jsme se v聽projektu zam臎艡ili hlavn臎 na聽tu nejstar拧铆, jizerskohorskou 膷谩st, konkr茅tn臎 libereckou 啪ulu. Zkoum谩me jej铆 vznik i 聽jej铆 vyu啪it铆 v聽urb谩nn铆 krajin臎, proto啪e se jedn谩 o聽velmi atraktivn铆 horninu.
Libereck谩 啪ula je tedy zn谩m媒 pojem. Pro膷 je r暖啪ov臎 zbarven谩?
KZ: 沤ula obecn臎 je hlubinn谩 vyv艡elina. P艡i krystalizaci z聽magmatu chladla pomalu a v拧echny miner谩ln铆 l谩tky, kter茅 obsahuje, stihly vykrystalizovat. Jedn铆m z聽prvn铆ch miner谩l暖, kter茅 takto vytvo艡ily krystaly, byl 啪ivec. M臎l tedy velk媒 prostor, aby zkrystalizoval. Libereck谩 啪ula obsahuje dva typy 啪ivc暖, b铆l媒 a r暖啪ov媒, a ten typick媒 r暖啪ov媒, obsahuj铆c铆 hodn臎 hlin铆ku a聽啪eleza, vytv谩艡铆 onu nar暖啪ov臎lou barvu.
Liberec samotn媒 je pln媒 star媒ch lom暖. Na webu projektu zmi艌ujete lom za univerzitou nebo v聽ulici Milady Hor谩kov茅. V聽jak茅 dob臎 mohly tyto lomy je拧t臎 b媒t 膷inn茅?
ED: Jeden je 膷inn媒 dodnes, ale mal茅 lomy, se kter媒mi se v聽Liberci setk谩v谩me t茅m臎艡 na ka啪d茅m kroku, byly 膷inn茅 zejm茅na v聽dob臎 velk茅ho pr暖myslov茅ho rozvoje Liberce v聽19. stolet铆 a聽a啪 do poloviny 20. stolet铆 mnoho t臎chto men拧铆ch lom暖, kter茅 膷asto pat艡ily n臎meck媒m podnikatel暖m, bylo funk膷n铆ch. Po聽odsunu N臎mc暖 do拧lo k聽zest谩tn臎n铆 loma艡sk茅 膷innosti, vznikl jeden velk媒 st谩tn铆 podnik a聽ten postupn臎 zav铆ral mal茅 ekonomicky m茅n臎 zaj铆mav茅 lomy a聽t臎啪bu za膷al koncentrovat zejm茅na do dvou lokalit 鈥� do lomu v聽Rochlic铆ch, kter媒 ji啪 nen铆 膷inn媒, a聽do lomu v聽Ruprechtic铆ch, kter媒 je dnes jedinou lokalitou na sv臎t臎, kde se libereck谩 啪ula t臎啪铆. Po聽roce 1990 se podnik transformoval na dne拧n铆 akciovou spole膷nost Ligranit.
KZ: V sou膷asnosti v ruprechtick茅m lomu vyt臎啪ili 啪ulov媒 kv谩dr o hmotnosti 73 tun, m谩 z n臎ho vzniknout socha Jaroslava R贸ny.
Pokud se vyd谩me na v谩mi vytvo艡enou geologickou proch谩zku, kterou jste vytvo艡ili a jej铆啪 popis najdeme na webov媒ch str谩nk谩ch projektu, jak m谩me pracovat s聽mapou a聽qr kody?
ED: Virtu谩ln铆 nau膷n谩 stezka, jak tomu 艡铆k谩me, funguje tak, 啪e si otev艡ete webov茅 str谩nky聽, zde najdete mapu, kde jsou vyzna膷ena jednotliv谩 zastaven铆. Na nich si pak rozkliknete podstr谩nku, na kter茅 naleznete kr谩tk茅 煤vodn铆 video a dal拧铆 popis m铆sta s聽obr谩zky. Sna啪ili jsme se, aby texty byly p艡铆stupn茅 ve艡ejnosti, t艡eba i聽拧koln铆m d臎tem, proto啪e si mysl铆me, 啪e t茅ma libereck茅 啪uly je velmi zaj铆mav茅, je聽to i聽takov谩 v媒stavn铆 v臎c v聽r谩mci 膷esk茅 republiky.
Co dal拧铆ho je拧t臎 v聽projektu pl谩nujete?
V roce 2021 chceme ke geostezce vytvo艡it materi谩ly pro u膷itele z谩kladn铆ch i聽st艡edn铆ch 拧kol. Budou to tak茅 pracovn铆 listy, kter茅 pak budou voln臎 sta啪iteln茅.
Pokud si budu cht铆t proj铆t v谩mi vytvo艡enou geostezku, jak daleko p暖jdu a聽ak茅 si m谩m vz铆t boty?
Stezka je dlouh谩 3,5聽km a聽nejv铆ce ter茅nn铆 煤sek je pod univerzitn铆mi budovami, kde se jde chv铆li po聽nezpevn臎n茅 stezce, tak啪e mysl铆m, 啪e tenisky jsou v聽pohod臎.
9. dubna 2021