Druh š첹Բ. Snaha jedince ovlivnit úܻ ܳé í, ž v ě ⱹDZá pochybnosti o áԴDzپ jeho ٲí úܻ. Cílem je, aby se osoba cítila zmatená, nesvá nebo neschopná důvěřovat svým vlastním myšlenkám a pocitům.
ří:
- Výtka, pro kterou daný jedinec nemá žádné argumenty a důkazy.
- Přímé zpochybňování toho, co oběť slyšela např. na poradě.
- Domnělé stížnosti na konkrétní osobu (např. „všichni si na vaši práci stěžují”).
- Zpochybňování paměti a vyjádření.
- Ignorování výkonu.
- Nepřímá kritika bez opodstatnění.
- Zpochybňování psychického zdraví.