Zmíněná technologie Wetland+ umožňuje za pomoci nanočástic čistit vody vytékající ze skládek toxického odpadu. Základem technologie jsou filtrační a sorpční pole, ve kterých jsou umístěné vhodné materiály podporující mikrobiologickou degradaci pesticidů. Další přidanou hodnotou je to, že technologie nenarušuje ráz okolní krajiny. „Vybudované mokřadní systémy změní ráz krajiny, zvýší biodiverzitu a budou součástí přírody. Tento fakt nabývá na důležitosti, když si uvědomíme, že v sousedství se nachází chráněná oblast v rámci programu Natura2000, jako hnízdiště ptactva,“ upřesňuje člen realizačního týmu projektu LIFEPOPWAT Pavel Hrabák z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci (CXI).

Lokalitu lomu Hájek spravuje odštěpný závod Správa uranových ložisek státního podniku DIAMO, který je jedním z členů mezinárodního konsorcia řešitelů projektu LIFEPOPWAT.

Kromě mokřadu v Hájku na Karlovarsku se technologie Wetland+® se buduje také v bývalém lomu také v polském Jaworznu.

Připomeňte si odpoledne na fotografiích.

Je skutečnou evropskou vědkyní: narodila se v italské Messině, kde vystudovala chemii. Po postdoktorském studiu v USA byla jmenována docentkou na univerzitě v Boloni (1990). V roce 1998 byla jmenována řádnou profesorkou na univerzitě v Amsterdamu a v roce 2004 přešla na univerzitu v německém Münsteru.

Je držitelkou několika ocenění, z nichž posledními jsou cena IUPAC (2011), Mezinárodní cena za chemii „L. Tartufari“ a Katalánsko-Sabatierova cena Španělské královské akademie věd z roku 2015. V roce 2019 jí byla udělena Izatt-Christensenova cena za makrocyklickou a supramolekulární chemii a cena Anassilaos Arte Cultura Economia e Scienze. V roce 2020 se stala jednou z 39 vybraných chemiček všech dob v Muzeu vědy ve Valencii (Ciutat de les Arts y de les Ciencies) ve Španělsku (2019-2020).

Přednáška se koná 20. května 2022 v budově G od 10:45 do 12:00 hodin.

CXI pomáhá nadějným vývojovým nápadům a inovacím. Přijďte se podívat do našich laboratoří a seznamte se s tím, co na CXI umíme.

Ve čtvrtek 5. května od 14 do 17 hodin budeme mít otevřené dveře pro všechny zájemce o technologie, inovativní řešení a vývoj. Připravujeme návštěvní tour v našich laboratořích. Setkáte se s experty z našich výzkumných týmů, kteří se věnují robotice, 3D tisku, nanomateriálům nebo fyzikálním dějům. Buďte u toho a setkejte se s podobně naladěnými inovátory z univerzitních týmů i z jiných firem.

Pro koho je Otevřená věda?

1. Zástupcům ze soukromých firem, které vyvíjejí technické nebo technologické produkty a služby.
2. Studentům a zaměstnancům Technické univerzity, kteří chtějí zjistit, co je na CXI nového.
3. VŠEM, kdo jsou fandí inovacím, technice a těm, kdo jsou podnikaví a mají zájem dozvědět se více o robotice, 3D tisku, nanomateriálech a dalších oborech výzkumu, které na CXI děláme.

Co můžete očekávat?

1. Seznámení s našimi experty. Představíme vám některé kolegyně a kolegy, kteří vás provedou svými laboratořemi, představí svůj výzkum a technické vybavení. Kromě vývoje nabízíme také naše velmi zajímavé přístroje a zařízení.
2. Ukážeme vám referenční zakázky a projekty, které u nás vznikají ve spolupráci s malými a střední podniky i velkými společnostmi. Zjistíte, jaké možnosti dáváme právě vám a vaší firmě. Můžete konzultovat přímo na místě svoje nápady a problémy.

Kdy a kde

5. 5. 2022  (čtvrtek),  14:00–17:00 v budově  L – Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL (CXI), Bendlova 1409/7, Liberec

Program

14:00–14:15

• Úvodní slovo ředitele Ústavu – prof. Dr. Ing. Miroslava Černíka CSc.

14:15–16:30

• Prohlídka  laboratoří:
  1. 3D-Tisk, 3D- scanning, prototypy
  2. Robotika, rozšířená a smíšená realita a její využití, mechatronické systémy
  3. Vývoj a testování pohonných soustav
  4. Vývoj, aplikace a testování NANOMATERIÁLŮ / v biomedicíně, životním prostředí/
  5. Experimentální výzkum fyzikálních dějů v technologických procesech
• Networking a prostor pro vaše dotazy a konkrétní náměty.
• V průběhu odpoledne budou přednášky a ukázky v různých laboratořích CXI

16:30–17:00

• Ukončení akce

Setkání je součástí oslav 10 let Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace zvaného CXI.

Vojtěch Konopa a CXI

Není na TUL mnoho takových, kteří by se mohli pochlubit tak výraznou osobní účastí na rozvoji univerzity, jako byl Vojtěch Konopa. Do Liberce přišel v roce 1989, v době revolučních politických, organizačních a personálních změn, se zkušenostmi nabytými v praxi i při výuce na ČVUT. Přišel s představami, pro které uměl nadchnout, s vizemi, o kterých uměl komunikovat, a také s nebývalým elánem. O svých kvalitách brzy přesvědčil, a tak se postupně stal proděkanem, prorektorem, děkanem i rektorem. To, že nastoupil na univerzitu na začátku její přeměny z VŠST na Technickou univerzitu, vnímal jako svoji šťastnou příležitost. Štěstí přálo připravenému, a tak také díky jeho práci vznikly na liberecké univerzitě nové fakulty. Mimořádně významný byl jeho podíl při vzniku Fakulty mechatroniky, na které brzy našel také prostor pro svoji učitelskou i vědeckou práci.

Vojtěch Konopa byl zvolen rektorem ve chvíli, kdy byla na TUL dokončena modernizace struktury vzdělávání, tj. vedle tradičních fakult začaly dobře pracovat fakulty nové. Oblast, ve které přetrvávaly nedostatky, byl technický stav laboratoří. Při řešení tohoto problému rektor Konopa navázal na kroky svého předchůdce a aktivně rozvíjel záměr dát TUL velkoryse pojatou budovu L plnou dobře vybavených laboratoří. Prof. Konopa viděl ještě dál. Začal rozvíjet myšlenku vytvořit organizačně samostatné a oborově mezifakultní pracoviště s ambicí fakulty spojovat a poskytnout jim prostor pro synergickou spolupráci.

Tak vzniklo CXI

Prof. Konopa svým způsobem přišel, viděl a zvítězil. Bohužel, když píšeme tato slova, tak již Vojta není mezi námi. V osobní rovině bude mnohým z nás moc chybět. V rovině pracovní nám chybí jeho elán, nadšení a vize již dávno, jeho nemoc mu již delší dobu bránila pracovat, i když bylo vždy zřejmé, že by rád ve své práci pokračoval.

Vojtovi je potřeba na dálku poděkovat. Spoluvytvářel koncepce a dovedl je prosadit a věřil nám při jejich realizaci. Tím mnohým z nás vytvořil mimořádně kvalitní a lidsky příjemné pracovní prostředí.

Jeho vize žijí na TUL stále dál a přejme si, aby se brzy objevila osobnost s pozitivním myšlením, se smyslem vnímat a pozměňovat realitu, s korektností při řešení problémů a s dalšími hodnotami, které Vojta zosobňoval.

Čest jeho památce.

Dvě nové posily přicházejí od dubna do týmu CXI: Nataliia Horichenko a Oleksandra Zolina. Obě nové kolegyně původem z Ukrajiny nastupují do výzkumu, konkrétně do Oddělení enviromentální chemie.

Obě shodně vystudovaly obor Ekologie a ochrana životního prostředí na Technické univerzitě Krivoj Rog, jsou kvalifikované inženýrky ekologie a obě také mají učitelskou aprobaci.

Kromě toho Oleksandra má také ukončené studium v oboru Psychologie na Otevřené mezinárodní univerzitě lidského rozvoje. V posledních letech se věnovala právě psychologické praxi. Říká o sobě, že je adaptabilní a rychle se učí novým věcem. Její přání je mít zajímavou práci, kde uplatní své zkušenosti a dovednosti a bude se moci rozvíjet. Má ráda sport a přírodu.

Nataliia pracovala na technických a manažerských pozicích. Podle svých slov se snadno učí,
je komunikativní, zodpovědná a pracovitá. Nastoupila od 1. dubna, Oleksandra začíná od příštího týdne.

Obě nové kolegyně získaly naši okamžitou podporu. Rádi jim pomůžeme ve chvíli, kdy to opravdu potřebují, protože doma na Ukrajině trvá válečný stav a kvůli tomu musely odejít. Jsou dalšími cizinkami v našem mezinárodním týmu. Věříme, že práci na CXI je pro ně dobrou perspektivou do budoucna a přejeme jim rychlou adaptaci v práci i v Liberci.

Prof. Martin Pumera, Ph.D. pracuje jako Research Group Leader na CEITECu v Brně a se svým týmem se zaměřuje na vývoj nanorobotů, kteří by v budoucnu měli dokázat léčit nemoci nebo čistit vodu. Čištění vody je u nás jedno z hlavních témat výzkumu pro Miroslava Černíka nebo Pavla Hrabáka a jejich týmy. Stejně zásadní je na CXI oblast virtuální reality. Programování virtuálních robotů a dalšími jejími aplikacemi se zabývá Daniel Hančil. Hledáme nové možnosti ke spolupráci a jsme otevřeni inovacím.

O grant může požádat ukrajinský vědec nebo vědkyně prostřednictvím českého garanta z výzkumné instituce, která bude mít patronát nad hladkým začleněním vědce do našeho prostředí.

Dalším podporovatelem ukrajinských vědců je Technologická agentura ČR (TA ČR). Vyzvala řešitele projektů, podpořených právě TA ČR, aby zvážili rozšíření svých projektových týmů o vědecké pracovníky a studenty z Ukrajiny. Jako další možnost navrhuje zapojit ukrajinské kolegy a kolegyně do řešitelských týmů v nově navrhovaných projektech. Další možnosti podpory TA ČR zveřejní v nejbližších dnech.

Více v článku z deníku Sächsischen Zeitung News aus Dresden, Sachsen und dem Rest der Welt.

Nový projekt v Trojzemí: mezinárodní inovační centrum.

Vládní delegace obou zemí si v roce 2020 prohlédla TU Liberec, která začala spolupracovat s vědci v oboru z obou sousedních zemí.

Autor: Petra Laurin

Němečtí a čeští vědci chtějí založit mezinárodní inovační centrum „Excellence“. Umožní to spolupráce s Libereckým krajem, s Ústavem pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace – Technické univerzity (TU) a Fraunhoferovým institutem s pobočkami v Žitavě, Halle a Würzburgu. Zahájení prací je naplánováno na rok 2023. Centrum se chce zapojit do otevřené mezinárodní spolupráce mezi vědeckými institucemi a podniky. „Cílem je vyvíjet, vyrábět, testovat a hodnotit inteligentní a udržitelné materiály pro budoucí využití v průmyslové výrobě,“ říká Jiří Ulvr, krajský radní pro hospodářský a regionální rozvoj, evropské projekty a územní rozvoj. Okresní rada již schválila návrh memoranda o spolupráci. „Nyní musí o návrhu hlasovat celé zastupitelstvo,“ říká mluvčí kraje Filip Trdla.

Spolupráce mezi TU a Fraunhoferovým institutem probíhá již několik let. Vědci v současné době pracují na 3D tisku prototypů a technologií, které využívají roboty. Kromě výzkumu projekt zahrnuje také exkurze do partnerských institucí a účast vědců na konferencích. Výměny nejnovějších poznatků se zúčastní i přední zahraniční odborníci. Plánují se společné semináře, workshopy, publikace a mezinárodní projekty. Rozpočet centra na období 2023 až 2027 činí 75 milionů korun (přes tři miliony eur). Třetinu nákladů financují vědeckovýzkumné projekty, třetinu smluvní výzkumné zakázky a třetinu vlastní zdroje. Polovinu z toho hradí Fraunhoferův institut, zbytek Ústav pro nanomateriály s dotací Libereckého kraje, který ročně přispívá částkou 1,25 milionu korun (přes 51 tisíc EUR). Původně se na financování chtěla podílet i Česká republika. Na setkání bývalého českého premiéra Andreje Babiše, ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka a saského ministerského předsedy Michaela Kretschmera (CDU) na Technické univerzitě v Liberci v srpnu 2020, přislíbila německá vláda dva miliony EUR. Příslib přišel i z jiných stran.

„MUSÍME SE CHOPIT PŘÍLEŽITOSTI“

„Zatímco v Německu spolupráce funguje, v České republice se od té doby nic neděje,“ říká hejtman Libereckého kraje Martin Půta. V září 2020 zaslal na ministerstvo žádost, aby zjistil, jaká je situace v oblasti ekonomického financování, ale konkrétní odpověď nedostal. Nezbývá tedy nic jiného než si pomoc sám. „Jsme regionem, který byl dlouho průmyslově formován, takže se musíme chopit této příležitosti,“ říká Půta.

Fraunhoferův institut je světovým lídrem v aplikačně orientovaném výzkumu. Díky svému zaměření na klíčové technologie relevantní pro budoucnost a využití výsledků v podnikání a průmyslu hraje tato instituce ústřední roli v inovačních procesech. Fraunhofer má ve Svobodném státě Sasko 20 poboček a provozuje 75 ústavů a výzkumných zařízení po celé zemi. Na ročním objemu výzkumu ve výši 2,8 miliardy EUR pracuje přibližně 29 000 zaměstnanců, z nichž většina má vzdělání v přírodních nebo technických vědách. Liberecký Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace má přibližně 190 zaměstnanců.

Podívejte se na video!

Milé kolegyně a vážení kolegové,

rok 2022 začal sice už před několika týdny, ale dovolte mi se ještě krátce zastavit a bilancovat rok 2021. Na jeho začátku jsme si přáli, aby to byl rok klidnější, aby se ústav stabilizoval a byly dokončeny změny z roku předchozího. To se bohužel nesplnilo.

Nebyl to rok lehký, a to nejen kvůli „COVIDové“ situaci, ale myslím si, že jsme ho společně zvládli velmi dobře.

Dnes již máme data o hospodaření ústavu i jednotlivých oddělení a finančně to dopadlo dobře. Některá oddělení jsou na tom lépe, ta méně úspěšná mají o to větší motivaci se letos zlepšit.

K roku 2022 zatím hledíme s trochou nedůvěry. Máme novou vládu, nemáme státní rozpočet, je nové dotační období EU a nemáme zatím obvyklé projektové výzvy, do kterých podáváme své projekty. Nebojte se, budou!

Osobně v tom vidím i pozitivní dopad – mnoho našich oddělení se snaží více rozvíjet spolupráci s průmyslovými partnery a některá se také orientují na mezinárodní projektové výzvy a zkouší uspět v nich. Všichni víte, že k tomu dlouhodobě vyzývám a jsem tomu rád.

Co popřát do roku 2022? Chtěl bych, abychom se vrátili do normálu, abychom zapomněli na home office, karantény, testování a roušky, a abychom se potkávali nejen v práci, ale i mimo pracovní aktivity. Abychom měli stále pocit, že rádi pracujeme na CXI a na TULce.

Dodatečně nám všem přeji vše nej v roce 2022.